Tato metoda byla vyvinuta v padesátých letech min. století jako prevence proti úrazům. Používána byla především ve vrcholovém sportu, až v posledních deseti letech se začíná ve větší míře používat i ve zdravotnictví v rehabilitaci. Technika spočívá v oblepování kloubů a svalů speciálními páskami. Tejpovací páska stimuluje a reguluje svalový tonus, při kterém dochází k reflexnímu ovlivnění kůže, svalů, segmenty v oblasti nalepené pásky přičemž se obnovuje fyziologická funkce pohybového aparátu. Tapovací technika má svůj největší význam v ovlivnění exteroceptivní, proprioceptivní, nociceptivní aference s následným ovlivněním tonusové balance svalu a postavení ovlivňovaných segmentů.
Účinky kinesiologického tapingu:
• zmírňuje bolesti • podporuje svaly v pohybu • uvolňuje nahromaděnou lymfatickou tekutinu • koriguje osovost kloubů • napomáhá při uvádění svalu nebo kloubu do správné polohy pro rehabilitaci • pomáhá slabým svalům tím, že je uvádí do normální polohy
Oblast sportovní • zlepšení sportovní výkonnosti • zlepšení svalových a kloubních funkcí • zlepšení krevního a lymfatického oběhu • podpora regeneračního procesu tkání
Oblast terapeutická • rehabilitace • terapie bolesti • pooperační stavy • ovlivnění svalového tonu (snížení svalového napětí i krevního tlaku ve svalu) • podpoření odtoku lymfy • zmírnění otoků
Exteroceptivní vnímání umožňuje pacientovi uvědomit si kontakt pásky s povrchem kůže, umožňuje relativně dlouhodobou stimulaci ve smyslu působícího mírného tahu (elastické vlastnosti tajpu) a ve smyslu regulace svalového tonu. Streč připevněné pásky způsobuje tah kůže a tím dochází k reflexnímu ovlivnění nejen kůže, ale i svalů v okolí připevněné pásky. Tímto mechanismem jsou ovlivňovány svaly uložené nejen přímo pod tajpem, ale i v jeho okolí. Změna napětí kůže má tedy reflexní odezvu na napětí svalu (v rámci daného dermatomu). Změna svalového napětí vyvolá změnu postavení kloubních komponent daného regionu.
