Elektroterapie Elektroterapie využívá aplikace elektrických proudů a impulsů na organismus. Vlivem elektroterapie dochází k lokálnímu zvýšení teploty tkání. Prohřátí tkání má řadu fyziologických účinků: • Zlepšení metabolismu • Zvýšení propustnosti kapilár • Pokles aktivity sympatiku => zlepšení prokrvení a tím lepší svalová relaxace • Zlepšení regeneračních schopností tkání
Tyto fyziologické účinky mají blahodárný vliv při: • léčbě natržených svalů a distorzí kloubů • zmírňování bolestí a otoků • urychlení hojení, zlepšení prokrvení • uvolnění svalového napětí, působí proti zánětu
Elektroterapie využívá různé druhy elektrických proudů, které zlepšují prokrvení tkání, uvolňují napětí svalů nebo je naopak posilují. Působí proti bolesti a zánětu. Typ elektroléčebné procedury se volí podle převažujícího typu onemocnění. Je možné léčit choroby pohybového aparátu, poruchy prokrvení, zánětlivá a degenerativní onemocnění, pooperační stavy, kožní problémy apod. Elektroléčba nabízí celou škálu léčebných metod, využívajících různých forem elektrického proudu - stejnosměrného proudu, střídavých proudů nízké nebo střední frekvence či vysokofrekvenčního proudu s různě tvarovanými impulzy. Obecně je možno říci, že elektroléčba působí zejména proti bolesti (má analgetický efekt), zvýšenému napětí svalů (myorelaxační efekt), zvyšuje prokrvení tkání a tkáňový metabolismus, má příznivý vliv na zmenšení otoků. Elektroterapie je proto vhodná při onemocněních pohybového aparátu, zejména u chronických a degenerativních onemocnění, u pooperačních stavů, úrazových stavů, při chronických gynekologických a urologických zánětech, při onemocněních trávicího a dýchacího ústrojí, u kožních onemocnění a dalších.
Träbertovy proudy
Nízkofrekvenční pulsní proudy, které mají výrazný analgetický účinek, používají se, zvláště pak po úrazech, při bolestech páteře, jsou vhodné u degenerativních onemocnění malých i velkých kloubů, při chronických zánětlivých revmatických chorobách postihujících klouby, k mírnění nervových a svalových bolestí.
Interferenční proudy
I tato metoda využívá aplikace proudu prostřednictvím elektrod. Léčba je založena na principu interference dvou středněfrekvenčních proudů přímo ve tkáni. K zesílení účinku se používá tzv. vakuových elektrod, doba aplikace je pak kratší, intenzita proudu se volí dle subjektivní snášenlivosti pacienta. Léčba ovlivňuje prokrvení postižené oblasti, zlepšuje výživu oblasti, způsobuje relaxaci svalů a zmenšuje bolest. Působí přímo na svaly, nervy a ovlivňuje látkovou výměnu buněk. Interfereční proudy se uplatňují spíše při chronických procesech, kdežto diadynamické proudy u akutních stavů. Indikací jsou hlavně chronické zánětlivé a degenerativní nemoci pohybového aparátu, onemocnění svalů, šlach a tíhových váčků, zlomeniny a další onemocnění kostí, zhmožděniny, vymknutí kloubů, artrózy, spondylózy, Bechtěrevova nemoc, bolesti páteře, neuralgie, neuritidy, cévní choroby, gynekologické záněty, břišní srůsty, astma a řada dalších.
Diadynamické proudy
Mají především analgetické účinky, při této metodě se aplikuje stejnosměrný nízkofrekvenční elektrický proud přes elektrodu přiloženou na postižené místo. Mezi elektrodou a tělem pacienta je kontaktní látka, přes kterou probíhá proudění. Intenzita se volí podle subjektivní snášenlivosti pacienta. Tato léčba zvyšuje prokrvení postižené oblasti, uvolňuje svalstvo, využívá se při řadě bolestivých stavů. Hlavní indikace představují poúrazové stavy (zhmoždění a natažení svalů, vymknutí kloubů apod.), nemoci pohybového aparátu (bolesti páteře, cervikokraniální a cervikobrachiální syndrom, artróza), neuralgie, neuritidy, poruchy prokrvení (Raynaudova choroba, křečové žíly, záněty žil, omrzliny, ischemická choroba dolních končetin)
Pulzní magnetické proudy Pulzní magnetoterapie využívá nízkých kmitočtů 0,1 - 100 Hz. Evokuje změny v biochemickém a elektromagnetickém stavu buněk a tkání s následnými systémovými účinky. Příznivě ovlivňuje systém hormonální, kardiovaskulární, nervový, svalový, kostní, imunologický i urogenitální. Základním principem je fyzikální ovlivnění transportu iontů přes buněčné membrány. Tento proces má rozhodující význam pro látkovou výměnu ve všech tělesných tkáních. To se týká kloubů, chrupavek, svalů a šlach, nervových buněk i mozku. Rozšiřuje cévní a mízní cesty, tím umožňuje zvýšit okysličení a výživu tkání a zrychluje vylučování škodlivých látek z organizmu. Pulzní magnetické pole urychluje proces regenerace, potlačuje bolesti a záněty, v kloubech zvyšuje produkci kloubního mazu, uvolňuje svalové spazmy. Na nervových drahách umožňuje principem indukce naladit bioproudy v alfa frekvenci. Ta je charakteristická pro stav hluboké relaxace, ve kterém se nervový systém vyrovnává s následky psychické zátěže a stresu, vykazuje optimální výkonnost, tvořivost, schopnost učení a zapamatování. • protibolestivý (analgetický) • myorelaxační (uvolňující spazmy) • protiotokový (protiedémový) • vasodilatační (rozšiřující krevní řečiště) • detoxikační (odbourávání škodlivin) a urychlující látkovou výměnu • hojivý a regenerační, protizánětlivý, protirevmatický
Přístrojová lymfodrenáž
pomáhá zlepšit cirkulaci lymfy a znovu navodit detoxikační a imunitní procesy organismu. Lympfodrenáž neboli lymfatická masáž se užívá při léčbě otoků jakéhokoliv původu. Lymfatické drenáže působí na lymfatický systém, který je tvořen mízními cévami a uzlinami. Přístrojová lymfodrenáž stlačuje končetinu a vyvolává tlakové vlny, které se snaží obnovit jak lymfatický, tak žilní systém. Lymfatická drenáž obecně pomáhá normalizovat a udržovat vyvážený vztah dynamického proudění mezi krevním a lymfatickým systémem. Cílem lymfodrenáže je podpořit a posílit původní dosud zachovalou vstřebávací a transportní funkci mízního systému. Má účinek protiedematózní, sedativní a analgetický, napomáhá k celkové detoxikaci organizmu, zlepšení metabolizmu, zlepšení fyzické kondice až o 15%, je i určitou prevencí proti nádorovým onemocněním. Indikacemi mohou také být různá ortopedická a traumatologická onemocnění spojená s otoky. Lymfodrenáž napomáhá také při popáleninách nebo tišení bolestí po operacích, kdy umožňuje odvod tekutin z buněk napuchlých tkání, pacient pociťuje znatelnou úlevu a snižuje se tak množství podáváných analgetik a zrychluje uzdravující proces
TENS(transkutánní nervová stimulace)
Tato metoda je založena na poznatku, že vedení bolestivých vzruchů a vnímání bolesti je možno zmírnit až potlačit drážděním nervových vláken na různých úrovních nervového systému. Tyto metody ovlivňují bolest a uvolňují svalové spasmy a ztuhnutí. Při vlastním elektrickém dráždění dochází v mozkové tkáni k sekreci endorfinu (opiátu tlumícího bolest). Využívá se k léčbě nejrůznějších bolestivých stavů jako jsou bolesti páteře, kloubů a šlach, bolesti hlavy, poúrazové bolesti pohybového ústrojí, fantomové bolesti (bolesti po amputaci končetiny) a další.
